Všimli jste si toho, že když jste zaseženi strachem a je to nepříjemné, že to všechno možná někdy začalo úplně nevinně?? To co vás teď děsí a může to být cokoli a může se to týkat jakékoli oblasti života, mohlo mít někdy docela hezkou a zajímavou tvář. Většinou si neuvědomíme, že strach se prostě v nás dokáže probudit velmi rafinovaně. Možná má někdy své kořeny i v příslibech, kterým jsme celí omámení v danou chvíli tak rádi uvěřili.
Dobrou zprávou však je, že ať už je v nás silný jakkoli, tak nikdy nechodí sám – jeho druhou stránkou, která ho doprovází a která však jen dočasně stojí v jeho stínu je odvaha.
Tak všem přeji, ať ji najdeme tam, kde ji potřebujeme nejvíce.
Strach
Já tvrdím, že i strach zná hezky
vykouzlit svoje umění,
koupe se v pěnách arabesky
a křížem dává znamení.
Z počátku chutná po oříšku
když solíme ho při víně
a komplimentům dává výšku,
než usedne nám na klíně.
Však do krvava, když už sedí,
začne nám laskat kolena
a rytíř sotva zvedne hledí
mu pod chodidly zasténá.
Michaela Mathea 1988