• Michaela Valová

Když miminko stále nepřichází. Hypnózou k početí.



Hodně žen v této době se trápí a hledá způsob jak otevřít bránu vytouženému příchozímu,

Je mnoho cest po kterých můžeme jít k naplnění svého snu a hlubší trans - hypnóza, může být jednou z nich. Toto je prožitek jedné z žen, se kterými jsem měla možnost pracovat a být svědkem radosti, která se tady zrodila, za což jsem životu velmi vděčná.


Můj příběh (či zkušenost) začíná stejně jako spoustu dalších příběhů jiných žen. Dlouholetý vztah, o kterém se říká „přechozený“, z kterého se vyklubal rozchod, pak léta o samotě, pak vztah

s někým, s kým to nebylo „ono“ A pak... pak se konečně objevil ON.

Jsem velmi praktická, v životě mám ráda řád a systém a moje rozhodnutí, či jednání se řídí hodně tím, co si mohu naplánovat, uskutečnit, vyhodnotit a směřovat k určitému cíli. Jenže život není – pro mě bohužel – tak jednoduchý a přímočarý. Od prvních momentů, kdy jsem věděla, že ON je „ten pravý a právě ten, který v mém srdci chybí“, se vždy vyskytovaly nějaké náhody,

či překážky, nečekané události a problémy, které jsem musela, nebo jsme spolu museli, řešit.

Po dlouhém čase se však konečně zdálo vše ideální a krásné, užívali jsme si společné chvíle

a bylo nám spolu dobře. A ON jednoho dne vyslovil můj sen, že by se mnou rád založil rodinu. Vysadili jsme antikoncepci a přáli si, abych otěhotněla. Bohužel, můj cyklus vlastně již nebyl žádným cyklem a přes lékařskou péči a opravdu velké snažení ze strany odborníků se nedařilo cyklus nahodit. Neklaplo tedy ani umělé oplodnění. Důležitou roli hrál i fakt, že ON, nyní můj skvělý manžel, není občanem ČR a náš vztah byl protkán cestováním několikrát do týdne.

Já pracovala ve skvělé firmě v ČR, on byl spokojený ve své práci v Německu.

Ačkoliv jsme veškerý volný čas trávili spolu a zařídili svoje profesní životy tak, abychom na sebe měli více času, dlouhodobě ta situace byla neúnosná a začala jsem navštěvovat i lékaře – psychologa, abych zvládala nastalou situaci – diagnostikovanou neplodnost a bezradnost, jak dál se životem naložit. Najednou jsem byla bez plánu a řádu, tedy totálně ztracená. V tu dobu jsem měla to štěstí, že jsem – v oné skvělé firmě, kde jsem pracovala – potkala Michaelu. Z přátelství mi nabídla její pomoc v podobě hypnózy. Chvíli jsem otálela, hypnóza... to je jedna z věcí, která je pro mě neuchopitelná, nepochopitelná... Zase tomu chtěla náhoda, nebo možná osud, v televizi jsem viděla dokument o tom, jak probíhají operace mozku za pomocí nejen klasické anestezie, ale i pomocí hypnózy, aby pacient mohl s lékařem během operace komunikovat. A to mi dodalo odvahu a laskavou nabídku a pomoc jsem od Michaely přijala, byť jako „nevěřící Tomáš“. Po každé terapii s Michaelou jsem se cítila mnohem klidnější, jako by z mých ramen někdo sňal tíhu rozhodování, a opravdu záhy, po dvou, maximálně třech terapiích, najednou jako kdyby bylo vše jednodušší a jasnější, ten pocit byl osvobozující. Nevěřila jsem původně, že by bylo možné, aby mě Michaela uvedla do stavu hypnózy, ale pravděpodobně se tak skutečně stalo. Bylo to, jako kdybych spala, ale zároveň byla vzhůru. Pamatovala jsem si jen pár vět, co mi vždy Michaela

v úvodu terapie říkala, ale co PŘESNĚ se dělo těch cca 50 minut, jsem nikdy poté nevěděla, takže hypnóza musela být úspěšná.

Pokaždé po „probuzení“ jsem ráda chvilku jen ležela a nechávala doznít ten pocit uvolnění, jako když se probudíte ze sna, který si člověk nepamatuje, ale nechává jej doznít do úplného probuzení. Michaela se během hypnózy zaměřovala na to, aby mi pomohla otěhotnět. Ale na můj racionální mozek to mělo i jiný vliv, najednou jsem se cítila více v pohodě činit rozhodnutí, najednou to bylo vše jasné. Ano, život jde dál, tak se matkou a otcem nestaneme, nicméně máme krásný vztah a chceme být s mužem spolu. Začali jsme plánovat, jak se přestěhuji mimo ČR za ním, odchod ze skvělé práce a krok do neznáma už nebyl strašákem, stejně tak, jako oznámit to skvělé šéfové. S manželem jsme si představovali, jak život půjde dál a jaké budeme mít jako bezdětní možnosti. Nicméně jsem došla k Michaele ještě na další terapii, a pak... velmi krátce

na to jsem si udělala těhotenský test a byl pozitivní... Otěhotněla jsem přirozeně. Nikdo, ani lékaři

z centra pro umělou reprodukci, tomu nemohli uvěřit. Jediný, komu to bylo jasné a nepodivoval se nad tím zázrakem, byla Michaela, jen se upřímně radovala. Jak to udělala a jakou velkou měrou na moje otěhotnění hypnóza měla vliv, nevím, změřit to nejde. Ale už jenom ten fakt, že mi pomohla shodit ten stres z ramen a pomohla mi se zklidnit, k tomu jistě přispělo velkou měrou

a jsem Michaele za to vděčná. Skutečně ovlivnila moje vědomé prožívání, ale pravděpodobně

i podvědomí – a i to je součást naší bytosti. Ne nadarmo se říká, ve zdravém těle – zdravý duch

a naopak. Takže, pokud váháte, zda terapii s Michaelou vyzkoušet, protože jste třeba také člověk, co věří spíš vědě, tak neváhejte. Michaela ví, co dělá a nemusela jsem a nemusím tomu doteď rozumět. Věřím, že mi to pomohlo a nyní, když píšu tento článek, mě naše budoucí miminko čile kope do břicha, které je v osmém měsíci již pěkně kulaté.

Hanka

0 zobrazení
  • Twitter Clean
  • Facebook Clean