POŽEHNANÁ buď hodino vyrovnání starých činů

Moje velmi blízká přítelkyně požádala před nějakou dobou o vzkaz pro sebe na téma vina. S jejím svolením tento vzkaz zpřístupňuji všem, kterých se toto téma týká.

Vina, ano, stále to

prapodivné téma viny, všech vin,

těch zpropadených křivd,

které si spolu jako děti

znovu a znovu, znovu a znovu prožíváte !!!!

Jak jednoduše si dáváte vzájemně za vinu

to, to , to

a jak se jednoduše otevíráte všem křivdám a obviněním.

Dokola, dokola.

Opět a znovu.

A já se tě ptám milovaná bytosti

kdy už to přestane??

Kdy už s tím konečně skoncujete ??

Jak jednoduše se dáváte všanc tomu

co vás dusí a zabíjí.

Jak je to možné??

Pořád, pořád ve svém nitru.

Cítíš ten prastarý program – systém viny.

Pravdou jest,

že jediným tvůrcem vin

a všeho utrpení

nemůžete přece být vy.

A přesto ji cítíte.

Pomni milovaná bytosti,

že tvůrce programu sepsal i tento.

Kdybych ti řekl (a),

že jest vše „odpuštěno“ - věřila bys a přijala?

Přijala bys tuto zprávu jak je ti sděleno?

Vše jest odpuštěno

vše jest odpuštěno tobě i jiným.

Vše jest odpuštěno

protože a přestože

není co.

Chápeš toto paradigma? Chápeš a vnímáš?

Je to převeliké téma

a nebo není?

Což se tomu otevřít?

Vina není a přesto je a není

Kéž, kéž , kéž je toto rozeznáno,

kéž to z vás někteří poznají, seznají a šíří

a toto jest energie v páteři,

toto poznané BYTÍ, ŽITÉ BYTÍ TOTO JEST.