Prožíváme-li nějaký těžký konflikt, není to proto, že jsme pod nějakou klatbou, ani není účelem, aby nás to zdrtilo. Prožíváme-li konflikt, je to volání z našeho nitra, abychom rozeznali o co tady skutečně jde a tuto situaci uzdravili.
Hanah téměř rok chodila do školy s velkým strachem, protože ji její spolužačka začala "zničeho nic" šikanovat. . Její maminka Claire mě požádala o pomoc ve chvíli, kdy už její dcera odmítala do školy kvůli šikaně chodit.
Nemusí to tak být vždy, ale kořeny této šikany byly ve společné minulosti obou dívek a přitom si ani jedna z nich na tuto událost vědomě nepamatovala. K odečtení staré události jsem použila schopnost podívat se v čase zpátky.
Viděla jsem, že se obě dívky spolu již potkaly v jiném životě v v 19 století v Anglii a měly spolu spoustu sporů. Viděla jsem jak obě dívky stojí a kraji útesu a hádají se a strkají do sebe. Jenomže Hanah ( i když tenkrát se jmenovala jinak, budu jí však stále teď říkat takto) strčila do své kamarádky prudčeji a ta nešťastně spadla z útesu dolů do rokle. Nebyl v tom žádný záměr, v podstatě to v tuto chvíli byla skutečně nešťastná náhoda. To, co však je skutečnou příčinou šikany v dalším životě je to, co se stalo potom. Při pádu se dívka nezabila, ale utrpěla poranění. V tuto chvíli jakby všude v prostoru pulsovala informace, že dívka v rokli by pád přežila, kdyby Hanah doběhla pro pomoc. Cítila jsem, jak má Hanah obrovský strach. Jako pozorovatel jsem viděla, jak dochází mezi dívkami k silnému očnímu kontaktu a jak dívka v rokli ví v tu chvíli naprosto jasně, že Hanah pro žádnou pomoc nepůjde. A Hanah věděla, že to její kamarádka poznala. Doslova jsem cítila i to, jak dívka v roli ví, že tam zůstane ležet zraněná a sama. Když se Hanah vrátila domů, proběhla do malé komůrky kolem své matky, byla rozrušená a s nikým nemluvila. Její matka v tom životě je i její matkou v současnosti.
Za dva dny našli v rokli její mrtvou kamarádku. A v ten moment se opět v prostoru zvědomila informace, že matce Hanah v tu chvíli došlo , že s tím má její dcera něco společného. Nikomu však nic neřekla a ani s dcerou o tom nemluvila. Toto byla další podstatná část problému.
Když jsem Claire sdělila, co jsem viděla, dívala se na mě skutečně v úžasu a řekla mi, že přesně před rokem, když ve třídě, kam chodila její dcera, probírali Olivera Twista - (dobu, kdy k tomuto konfliktu mezi dívkami v předchozím životě došlo) , její dcera prý vykřikla, vyběhla ze třídy se zacpanýma ušima a od toho momentu ji její spolužačka začala šikanovat. Vysvětlila jsem Claire, že doba, do které spadal příběh Olivera Twista a i určité obrazy z té doby restimulovaly starou událost, uloženou v energetickém poli obou dívek a aniž jedna z nich tušila proč, spustila se jakási "odveta" za to, že Hanah nechala dívku v rokli napospas osudu a ta na svá zranění zemřela. Ukázala jsem Claire co má udělat, protože i ona byla součástí tohoto příběhu. Jako matka v předchozím životě tušila co se stalo a s dcerou o tomto vůbec nepromluvila a protože se nepřišlo na to, jak dívka do rokle spadla, ani ji nevedla k tomu, že se člověk musí k tomu co udělal přiznat.
Claire se v duchu velmi skutečně omluvila spolužačce své dcery, omluvu směřovala jak do minulosti, tak k této dívce, která Hanah ve škole šikanovala a požádala o odpuštění za sebe i za svojí dceru. To udělala tři noci po sobě a seděla u toho u postele své dcery a energeticky vyčistila starou událost (dostala radu jak to udělat). Může to znít jakkoli jednoduše, ale když pak další den své dceři řekla, že je třeba se postavit všemu čelem a před ničím neutíkat a vysvětlila Hanah, co se mezi dívkami kdysi odehrálo, asi po týdnu od tohoto procesu a od upřímné omluvy, kterou uskutečinila i Hanah a energetického pročištění, přestala spolužačka úplně Hanah šikanovat. Skončilo to doslova ze dne na den.
Důležité je, aby si Hanah ve svém životě i dále nesla pro ni důležité poznání, že pokud cokoli způsobí, je třeba, i když se bojí, přijmout následky a neutíkat pryč. Vše se dá uzdravit a napravit, ale je třeba k tomu sebrat odvahu. Všichni ji v sobě máme - odvaha je jen druhá tvář strachu.